Pojďme se společně zamyslet nad některými biblickými verši a uvažovat nad nimi v jejich vzájemných logických souvislostech. Možná nám z nich vyplynou pozoruhodné závěry. 

Vezměme v úvahu, že Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem. Tedy řekněme, že první člověk = téměř Bůh. Upadl pak sice do hříchu, ale Ježíš nám svou krví zajistil vykoupení a tedy možnost obnovy původní duchovní Boží podoby v nás. 

A nyní se ponořme do Božího slova:

  • Kniha Leviticus říká: "Já jsem Hospodin, váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý." To znamená, že Bůh = svatý; a také že člověk, který miluje Boha (Ježíše) = svatý. Nakonec tak můžeme dojít k závěru, že oddaný křesťan = téměř Ježíš.
  • V Janově evangeliu nám Ježíš říká: "kdo vidí mne, vidí Otce." Tedy: Ježíš = Bůh.
  • V 1. listě Janově je psáno, že Bůh = láska.
  • V 1. listě Korintským jsou napsány krásné charakteristiky lásky. Tedy, že láska = trpělivá, laskavá, nezávidí, nevychloubá se atd.

Co nám při troše úvahy z výše uvedeného vyplývá?

Pokud platí vztah, že oddaný křesťan = téměř Ježíš; a zároveň Ježíš = Bůh; dále že Bůh = láska; a nakonec, že láska = trpělivá, laskavá, nezávidí atd., logicky z toho vyplývá, že ...

"Oddaný křesťan = trpělivý, laskavý, nezávidí, křesťan se nevychloubá a není domýšlivý. Křesťan nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, křesťan vydrží, křesťan věří, křesťan má naději, křesťan vytrvá. Křesťan nikdy nezanikne.“ (1. Korintským 13:4-8)

Snažme se proto být takovými oddanými následovníky Ježíše, aby se na nás tyto charakteristiky projevovaly.