Tímto svědectvím plním slib, který jsem jednoho dne Bohu dal. Kéž poslouží jako povzbuzení pro mnoho lidí, které trápí jakékoliv zdravotní problémy. 

Od malinka jsem trpěl atopickým ekzémem. Já i rodiče jsme si s tím dost vytrpěli. Zkoušeli jsme dělat všechno možné, od klasické západní léčby, přes lázně, východní medicínu, až po babské rady. Víceméně nic nepomohlo, případně jen krátkodobě.

V dětství se ekzém objevoval hlavně na prstech rukou a v ohybech rukou i nohou. Pokud jsem ale snědl něco dráždivého, nebo přišel do styku s některými zvířaty, často mi celé tělo zrudlo a začalo opravdu hodně svědit. Okolo šestnáctého roku se ekzém téměř vytratil, ale v sedmnácti se vrátil, a bohužel ve větší míře. Rozšířil se na rukách až po lokty, dále se objevil i na lýtkách a krku. Čas běžel dále a stále nic nezabíralo. V posledních několika letech se to ještě zhoršilo, možná i v důsledku stresu z práce. Především z nevhodného pracovního prostředí (kancelář open space - kdo nezažil, nepochopí). To asi vedlo k tomu, že se mi tahle hrůza objevila i na dlaních, břichu a trochu v obličeji. Trápilo mě jednak to, že ekzém kazil můj vzhled, ale také, že např. po každém mytí rukou jsem se hned musel natřít mastným krémem. Po plavání nebo sprchování jsem se musel pořádně namazat úplně celý, někdy i dvakrát po sobě. Nekonečné svědění a škrábání až do krve bylo téměř na denním pořádku. Když jsem se ráno probudil, běžně jsem ze sebe sesypal spoustu suchých šupinek kůže. To všechno dohromady bylo fakt dost nepříjemné a není divu, že jsem toho měl už plné zuby!

Modlil jsem se za to průběžně od té doby, co jsem uvěřil (r. 2008). Modlili se za mě i bratři na křesťanské skupince, a také mamka poté, co uvěřila. Přesto se stav kůže moc nelepšil. Navíc jsem tehdy pochopil, že východní medicína byla špatná volba, neboť pochází od ďábelských duchovních sil. Věděl jsem, že na věčnosti už budu úplně zdravý, ale prosil jsem Boha, ať mi dá zažít to nebe ohledně zdraví už tady na Zemi. V posledním roce jsem se modlil, ať jsou mé ruce jako billboard s reklamou na Boží slávu. Dokonce jsem Bohu slíbil, že pokud mě uzdraví, napíšu o tom svědectví. 

Jednou mi jistý bratr z církve řekl, že existuje Boží služebník Curry Blake, který učí, že nemáme Boha jen prosit o uzdravení, ale v Boží autoritě ve jménu Ježíše máme rozkazovat nemoci, aby odešla. Stejným způsobem to učí např. Radek Binder, nebo Jon George, jehož modlitebního shromáždění jsem se zúčastnil. Postupně jsem pochopil, že to možná bude ten správný recept na uzdravení. Vždyť Ježíš taky mnohokrát z lidí vyhnal démona nemoci tak, že ho oslovil a přikázal mu odejít. Dále se mi dostala do rukou kniha "Boží slovo uzdravuje" od Dereka Prince. Ta mě povzbudila také v tom, že máme vyznávat do duchovního světa, že vírou přijímáme uzdravení díky jizvám Ježíše Krista (viz. Izajáš 53:4-5). Také jsem díky této knize došel k závěru, že musím některým lidem odpustit, aby se uvolnila uzdravující moc. 

Mezitím se objevila možnost podstoupit klinickou studii na biologickou léčbu ekzému. Přes všechny snahy se to ale nepodařilo. Vždy to na něčem ztroskotalo. Bylo by moc dlouhé tady všechno rozepisovat, ale snažil jsem se o to dál. 

Stále jsem podle výše zmíněného učení nemoc vyháněl a vyznával, že jsem uzdraven. Ze začátku jsem měl problém tomu uvěřit, ale nakonec jsem to vyznával tak dlouho, že už mi to přišlo jako běžná součást mého dne. Nakonec jsem tato slova prohlašoval s vírou a přesvědčením o jejich pravdivosti. Pak už neuběhlo mnoho času, a věci se daly rychle do pohybu. Jednoho dne jsem přišel z práce domů, lehl si na gauč s cílem se za to znovu modlit. Sotva jsem zavřel oči, vnímal jsem, jakoby mi Bůh řekl: "Budeš uzdraven". 

No, a přesně za týden 11. 9. 2019, jsem jel k lékařce do Prahy ohledně bioléčby a čekal, jaké další formality a překážky se zase vyskytnou. Ale k mému překvapení jsem dostal první krabičku s bioléky! Zatím to byla studie, takže jsem nevěděl, jestli dostanu placebo, poloviční dávku léku, nebo plnou dávku léku. Ale asi po pouhých čtyřech dnech se objevily první známky mizení ekzému, a po dvou týdnech se ztratil přibližně z 80-ti %. Za další měsíc byla moje kůže uzdravena úplně :-) Určitě to tedy nebylo placebo. Po třech měsících jsem dostal už plnohodnotné léky. Navíc, nejen že za to nic neplatím, ale ještě něco málo dostanu, neboť jsem vlastně něco jako pokusná myš, na které se nové léčivo zkouší. Tyto léky (jedna tableta ráno) sice musím zatím brát stále, ale je to minimální daň za to, že mám konečně klid. Pryč je nekonečné svědění, škrábání, potřeba mazání a neustálé vyhýbání se potravinám, které by mohly nemoc zhoršovat. Pryč je znečištěné oblečení od krve a mastí. Konečně můžu s úlevou a radostí zakoušet Boží slávu na celém svém těle...

Díky drahý Bože a Ježíši Kriste za uzdravení, sláva tobě buď na věky věků!