Jak už to tak někdy bývá, přicházejí v životě období lepší i horší. Asi málokdo z nás nějaké ty hory a pády nezažil. A právě v jednom z těch těžkých období jsem prožil skutečně pozoruhodné Boží povzbuzení, se kterým bych se rád podělil. 

Bylo to po dost bolavém rozchodu s holkou. Seděl jsem tenkrát sám, opuštěný, mezi čtyřmi stěnami svého bytu a přemýšlel o svém životě. Jak tam tak sedím, přemohl mě hrozný pocit, že jsem toho v životě hodně pokazil a promarnil, pro Boží království jsem toho moc neudělal, a že nevím co se sebou dál. Tyto pocity mě nakonec přivedly k tomu, abych poklekl u gauče a modlil se. 

V té modlitbě mi ale Bůh nečekaně ukázal zvláštní obraz. V něm jsem uviděl skupinu asi dvaceti nebo třiceti lidí stojících v Nebi. Kolem nich svítila nebeská bílá záře. A v tom ke mně Bůh promluvil:
"Toto jsou lidi, kteří se dostali do Nebe díky Tobě," a poté obraz zmizel. 
Otevřel jsem oči a chvíli nechápal, co se to vlastně stalo. Nicméně nešlo pochybovat o tom, jestli se mi to jen nezdálo. Bylo to skutečné. 

Pro mě to bylo moc významné a důležité Boží poselství. Neumíte si ani představit, jak moc mě tento zážitek "nakopnul" a povzbudil do dalších dní. 

A tak bych tímto rád povzbudil i vás ostatní, že má smysl žít pro Boha a jemu sloužit. Ne nadarmo je v Bibli psáno:
“A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.” 

(1. Korintským 15:58, CEP)